U příležitosti Evropského dne obezity vznikl exkluzivní dotazník. Na otázky odpovídalo přes 2200 lidí s nadváhou a obezitou. Převážně ženy

Obézní lidé nebo lidé s nadváhou řešili za svůj život hubnutí víc než třikrát, přibírat začali většinou až v dospělosti a do hubnutí jsou ochotní investovat klidně i přes tři tisíce korun měsíčně, když budou mít jistotu, že jim to pomůže. Navíc jen 5 % lidí jí, když má hlad, ostatní ovládají spíše chutě. To je jen výběr zajímavých výsledků z dotazníku, který vyplňovali lidé s obezitou nebo nadváhou. Dotazník připravili zástupci projektu Nebudu obézní společně s organizací STOB, aby zjistili, jaké mají lidé zkušenosti při řešení kil navíc.

Obezita a nadváha se objevila až v dospělosti

Podle odpovědí z dotazníků se u lidí objevila obezita nebo nadváha až v dospělosti. A to u poloviny z dotazovaných. 27 % procent lidí bojuje s kily navíc od dětství a necelých 23 % dotazovaných přibralo během dospívání. „Tendence ke vzniku obezity, a tedy k zvýšenému množství tukových zásob je částečně podmíněna geneticky. Závisí ale i na vnějším prostředí – tedy životním stylu. Celkovou situaci dotváří naše jídelní zvyklosti. Obliba určitých jídel se vytváří již v dětství, důležitý je vliv rodiny. Boj s chutěmi a touhou po jídle bývá sice celoživotní, ale je pravdou, že návyky se dají po určité době upravit do rozumné normy a oblíbenou pochoutku si pak dopřát jen občas,“ říká obezitoložka Šárka Svobodová.

Jako důvod přibrání uvedlo nejvíc lidí, že přibírali postupně, druhou nejčastější odpovědí byly psychické problémy, na třetím místě jsou dva důvody – přechod nebo těhotenství. Častým důvodem jsou také zdravotní problémy. „Na váze jsem přibíral od svých pětadvaceti let. Postupně jsem si tak posouval hranici, co jsem považoval ještě za únosné,“ říká například Igor Svoboda, kterého kvůli obezitě trápí velké zdravotní komplikace.

 Obezitu a nadváhu řešili lidé víc než 3x

Pro téměř polovinu respondentů je obezita nebo nadváha dlouhodobý boj a řešili je víc než třikrát. Dvakrát až třikrát pak tento problém řešila zhruba čtvrtina lidí. Jen devět procent lidí s nadváhou nebo obezitou tyto nemoci ještě neřešilo. „Hubnout jsem začínal už několikrát. Samozřejmě se vždycky člověk rozhodne kvůli nějakému konkrétnímu zážitku. Snahy ale většinou skončily tak, že když se po měsíci nedostavil nějaký úspěch, tak jsem to vzdal,“ přiznává Igor Svoboda.

Obezita je nemoc, k lékaři ale nejdu

Zajímavostí je, že 56 % lidí uvedlo, že vnímá obezitu a nadváhu jako nemoc. Na otázku, zda řešili problém u lékaře, ale většina lidí (67 %) odpověděla, že ne. Navíc jen pětina lidí zkoušela hubnout díky lékům na předpis. Ostatní (75 %) medikamenty od lékaře nezkoušeli, nebo neví, že existují (7 %). Přitom drtivá většina lidí by léčbu, která dokáže pomoci s dodržováním vhodného jídelníčku a při rozumném pohybu skutečně zhubnout, využila – určitě ano (31 %), spíše ano (44 %). „Základem není přísná dieta, ale zdravý racionální jídelníček, správný pitný režim a dobře nastavená pohybová aktivita. Dále máme k dispozici i několik účinných léků, které jsou však jen na předpis a slouží především jako další pomocná berlička v boji s nadváhou. Tyto léky fungují různými způsoby – mohou potlačovat hlad nebo tlumit chutě či zvyšovat pocit sytosti, jiné léky zabraňují vstřebávání tuků. Je třeba je však používat ve spolupráci se zkušeným odborníkem tak, aby byly optimálně účinné a aby nedocházelo k výskytu nežádoucích účinků,“ upozorňuje obezitoložka Šárka Svobodová.

Investice do hubnutí? Do tisícovky měsíčně

Většina lidí je ochotná do hubnutí investovat peníze. Nejčastěji je to částka do tisíce korun měsíčně (57 %). Až tři tisíce korun je ochotných investovat 10 % lidí. 13 % lidí ale investuje klidně i víc, když budou mít jistotu, že to zabere. Naopak zhruba pětina lidí by do hubnutí nedali ani korunu. „Investice do hubnutí se vyplatí. Dokonce si říkám, kéž by to šlo, hubnutí obětovat jen ty peníze,“ říká například Monika Karásková, která s obezitou bojuje.

Úspěšné hubnutí? Alespoň 5 % váhy za tři měsíce

Zhubnout alespoň 5 % váhy za tři měsíce považuje za úspěch více než třetina lidí. O něco menší počet lidí se pak spokojí s alespoň desetiprocentním snížením váhy. Podobný cíl je podle odborníků opravdu dosažitelný, ale za delší období. „Hubnutí není sprint, ale celoživotní běh na dlouhou trať. Správné hubnutí, kdy dochází opravdu k odbourávání tukových zásob, je velmi pomalé a vyžaduje velkou trpělivost ze strany pacienta. Jen tak máme možnost předejít nežádoucímu JOJO efektu,“ vysvětluje obezitoložka Šárka Svobodová. Podle odborníků je zásadní nastavit si dosažitelné cíle. Jen tak lze vytrvat a nebýt frustrován neúspěchem. I úbytek 2 kil za měsíc je úspěch. Pozvolný a dlouhodobý pokles tělesné hmotnosti je cestou a šancí si sníženou hmotnost udržet. Už 5 % úbytek na váze má prokazatelný pozitivní vliv na zdraví.

Jedení z hladu? Dnes už ne

„Hlad můžeme ukojit na každém rohu. Dnes už málokdo ve vyspělých zemích jí jen kvůli hladu. Daleko častěji jíme jen pro chuť nebo kvůli emocím. Jídlem zaháníme smutek nebo se snažíme bojovat proti únavě. Je prokázáno, že jídlo má i významný analgetický účinek, čehož řada obézních pacientů podvědomě využívá“ vysvětluje obezitoložka Šárka Svobodová. Tato slova potvrzují i výsledky z dotazníků. Jen 5 % lidí jí, když má opravdu hlad. Ostatní občas přemáhají chutě – několikrát týdně (36 %), několikrát měsíčně (31 %), denně (17 %), výjimečně (11 %).

Většina lidí si také podle výsledků uvědomuje, že pocit hladu a touha/chuť si dát něco dobrého je ovlivňována centrálním nervovým systémem. „Tělo s námi s naší snahou hubnout moc nespolupracuje. Když začneme na jedné straně snižovat energetický příjem a na druhé straně začneme energetický výdej zvyšovat tím, že se začneme více hýbat, tak se tělo začne brzy intenzívně bránit. Někdy trvá velmi dlouhou dobu, než se to zlomí. A to je ten nejvhodnější moment, kdy může pomoci lékař a nabídnout účinné léky,“ podotýká obezitoložka Šárka Svobodová. Léky může předepsat každý lékař, nejčastěji praktický lékař, internista, kardiolog, diabetolog atd. Vždy je potřeba ale doplnit přiměřený pohyb.

Dodržování jídelníčku je pro většinu lidé obtížné

Změna jídelníčku je základním předpokladem snížení hmotnosti. Pro většinu oslovených lidí ale není snadné vhodnou stravu dodržovat. Jako těžké to označilo 51 % lidí. Jako velmi obtížný úkol to vidí 7 % lidí. Pro 37 % lidí je dodržování vhodného jídelníčku velmi snadné. „Jídlo působí na mozek jako afrodiziakum nebo jako droga. Když vidíme oblíbené jídlo, tak se v mozku aktivují mediátory a určité oblasti v limbickém systému, které nám dávají informace, že přijde něco nesmírně krásného. Když lidé ochutnají dobré jídlo, tak se okamžitě začnou v mozku vylučovat endorfiny, což jsou hormony štěstí. Proto lidé pořád baží po jídle,“ dodává obezitoložka Šárka Svobodová. Hlad a chuť jsou řízeny mozkem, respektive mozkovými centry hladu a centrem odměny. Podle odborníků jsou neovladatelné chutě a bažení po jídle hlavními důvody, proč diety selhávají.